V roce 2019 si připomínáme celou řadu „devítkových“ výročí. K těm nepřehlédnutelným patří rok 1939, tedy osmdesát let od počátku druhé světové války. S válkou pak souvisí i téma holocaustu, židovská otázka.
Moudré hlavy říkají, že přímý kontakt s problémem, možnost si jej takříkajíc osahat, dá studentům mnohem více než pasivní přijímání informací ve školních lavicích. A tak, abychom se podívali na věci minulé zblízka, vydali jsme se se studenty druhých ročníků (63) na exkurzi do Terezína. Program byl nabitý – přednáška, muzeum, prohlídka terezínského ghetta, krematorium, Malá pevnost. Myslím, že pro většinu studentů to byly docela emotivní zážitky a že – ostatně jako vždy – dobře reprezentovali bílovecké gymnázium.
Protože do Terezína je cesta dlouhá a náročné téma bylo potřeba trochu odlehčit, spojili jsme dějepisnou exkurzi i s poznáváním české krajiny.
Alpy, Karle, ty tě ohromí, ale tohleto, to tě dojme. To není země, to je zahrádka… Vzpomínáte?
Možná že zrovna takhle to studenti necítili, když se drápali na největrnější kopec v republice – Milešovku, ale ten pohled shora, do krajiny, ten stál za to. To pak pochopíte i praotce Čecha, proč zrovna tady zastavil. A procházka nádhernou Litomyšlí tyto pocity jen umocnila – snoubit historii se současností vůbec není nemožné, renesanční zámek klidně může „kamarádit“ s moderní knihovnou či se sochami Olbrama Zoubka, prostě krása. Velká škoda, že Litoměřice jsme poznali už jen ve večerním hávu, protože ty také stojí za vidění. Dny jsou někdy prostě příliš krátké.
Poděkování patří také rodičům studentů, protože tato školní akce nebyla z těch nejlevnějších, ale věřím, že splnila svůj účel.
Mgr. Pavlína Andreeová
