V tomto školním roce jsme se rozhodli dodat tradičním projektovým dnům novou náplň. Již několik let jsme v rámci těchto dní připravovali besedy se zajímavými lidmi, odborníky v různých oborech, exkurze po kraji, promítali zajímavé filmy. Jednoduše jsme se snažili dát studentům něco navíc, ukázat jim netradiční formou jiný úhel pohledu ve vzdělávání.
Protože vidíme, že aktivita, pohyb, sport se dostává na vedlejší kolej, rozhodli jsme se pro Dny zdraví. Hned první proběhl 27. září 2016. Cílem těchto dní je připravit jakoukoliv sportovní, turistickou, pohybovou činnost pro třídu. Nemusíme se tady zmiňovat o dalších výhodách těchto velkých aktivit, jako je vzájemné poznávání, upevňování vazeb mezi studenty, kamarádství, tolerance atd.
Budeme-li konkrétní ve vyjmenovávání akcí pro jednotlivé třídy, tak studenti nižšího gymnázia jednotlivých tříd jeli na Pustevny (prima), do Studénky na Jarošův statek (sekunda), do Olomouce do aquaparku jela tercie, pro kvartu třídní připravil cyklovýlet Poodřím. Studenti vyššího gymnázia podle jednotlivých tříd taktéž projeli na kolech údolím Seziny, další třída si udělala turistický výšlap na Pustevny, dva druhé ročníky odjely za krásami Jihomoravského kraje, Legiovlak a Slezské muzeum v Opavě si prohlídly třetí ročníky, jeden se ale sportovně vyřádil na bíloveckých hřištích, Štramberk, Děrné, Frenštát pod Radhoštěm jsou taktéž místa navštívená našimi studenty. Dny pro zdraví nejsou jen o prohlídkách, o výšlapech, ale i o dalších doplňujících programech, které byly pro studenty pečlivě připraveny (míčové hry, přespolní běh na Horečkách).
Jeden den pohybu určitě nezachrání žádné zdraví, ani nerozpohybuje celou školu, ale zvedl studenty z lavic, od počítačů. I to je důvod pro další Den pro zdraví.
Mgr. Magdalena Miláková
Ta jižní Morava je jistě krásná zem…
Kabinety dějepisu, zeměpisu a tělesné výchovy spojily své síly a vzešla z toho exkurze do jižního cípu naší republiky, na Pálavu. V rámci Dne pro zdraví jsme se vydali na pochodové cvičení – start: Věstonice, pak Dívčí hrady (Děvičky), dále směr Děvín a Sirotčí hrádek. Tam se nám naskytl krásný výhled na Stolovou horu a Mikulov, dokonce se zrodila myšlenka, že budeme v naší pouti pokračovat. Jenže jak jsem správně předpokládala, demokratické hlasování v této věci bylo školáckým pochybením. A tak jsme naše putování ukončili pod hradem, v Klentnici. Dále nám bylo dáno poznat, že kemp v Pasohlávkách by si zasloužil aspoň částečnou renovaci. V závěru dne si ti, kteří si nesešlapali nožky až …, ještě protáhli tělo pod dohledem zkušených plavčíků v místním bazénu.
Nové ráno bylo opět krásné a slunečné. Svou náruč nám otevřel Mikulov. Kdo toto malebné městečko ještě neznal, byl určitě mile překvapen. Jak se ukázalo, náš pan řidič Klepáček je mikulovským rodákem, a tak jsme získali i zasvěceného průvodce. Prošli jsme židovskou čtvrtí s tajuplným hřbitovem na Kozí hrádek, protáhli jsme se zámkem, náměstím a den jsme zakončili v jeskyních Na Turoldu – pro ty, kteří nemají rádi stísněný prostor, to byla opravdová výzva. Možná bylo toto družstvo jednočlenné, přesto jsem si udělila pochvalu.
Myslím, že exkurze se vydařila a že studenti v jižním cípu republiky důstojně reprezentovali bílovecké gymnázium. Za spolupráci děkuji i svým kolegům Honzovi Balášovi a Petře Pikové a panu řidiči.
Mgr. Pavlína Andreeová
Výprava k Novým Mlýnům
Dne 26. září se naše dvě třídy, 2. A a 2. B, vydaly na cestu směrem k jižní Moravě. Po téměř dvou hodinách jízdy autobusem jsme dojeli ke kempu Pasohlávky. Jakmile jsme se naobědvali a ubytovali, vyrazili jsme na pochod k Dívčím hradům
Na Děvičkách nás uvítaly nádherný výhled do krajiny a romantická zřícenina. Po povinném skupinovém focení jsme zvesela vyrazili na vedlejší Děvín. Jakmile jsme se i tam pokochali pohledem shora na Novomlýnské nádrže, sešli jsme mezi vinicemi k nedalekým Kletnicím, načež jsme opět vyrazili vzhůru k Sirotčímu hrádku.
Po perném odpoledni plném pochodování po okolních vrcholcích se nás většina odebrala do nedalekého akvaparku, kde jsme na celý večer obsadili většinu atrakcí. Po namáhavém dni jsme vyčerpaně zalehli do postelí, abychom načerpali sílu na další den.
Druhého dne brzo dopoledne jsme vyjeli do Mikulova. Jelikož byl náš řidič autobusu místní, rád nás provedl po několika významných místech. Okolo židovského hřbitova nás zavedl na Kozí hrádek a následně i na mikulovský zámek, přičemž nás paní profesorka Andreová obohatila o základní fakta z historie Mikulova.
Po poledním rozchodu na oběd nás čekala poslední zastávka naší výpravy, Jeskyně na Turoldu. Pod vedením zkušených průvodců jsme se vydali do podzemí a obdivovali místní geologické krásy.
Uchození, ale spokojení jsme pak nasedli do autobusu na cestu domů. Dali jsme sbohem moravským vinicím i pálavským kopcům a vyrazili zpátky do Bílovce.
Michal Manďák, sexta
Aquapark Olomouc
Tercie si se svým třídním vyrazila zařádit do olomouckého aquaparku. Vířivky, bublinky, tobogány a skluzavky unavily i ty nejvíce hyperaktivní jedince. Tři hodiny plácání se a plavání udělají i se zkušenými hastrmany své. Kyblík v KFC ani Mekáč jsme tak (naštěstí) nestihli, takže jsme skutečně pro své zdraví něco udělali.
Mgr. Jindřich Foltas
Jarošův statek
Dne 28. září se třída 7. A vypravila na Jarošův statek, nacházející se ve Studénce. Den sice začínal velmi chladným ránem plným husté mlhy, která dodávala okolí již zmíněné destinace velmi děsivý nádech, který byl ještě posilněn kousavým mrazem, kvůli němuž všem naskakovala husí kůže, což ale nezastavilo naši skupinu statečných bojovníků, aby se nakonec na statek dostala.
Když dorazili do cíle, byli přivítáni velmi milým a roztomilým překvapením v podobě dvou nádherných koček, které už svou existencí vyloženě křičely: ‘‘Mazlete se se mnou!‘‘
Po jakési době strávené ve společnosti těchto dvou krásek se třída vypravila vstříc jaksi edukativnímu programu, který byl velmi přívětivý a poutavý, a mohu s jistotou říct, že si jej všichni užili a opravdu si z toho něco zapamatovali.
Po zbytek dne byla tato skupina obeznamována se spoustou zajímavých faktů ohledně domácích zvířat, na něž se pochopitelně mohli dosyta vynadívat, a vyzkoušela si spoustu zábavných věcí, jako je třeba hřebelcování koní, anebo – snad nejoblíbenější – mazlení se s koťaty, kterému doopravdy neodolala jediná duše. No… A taky pár nejmenovaných jedinců plánovalo jejich únos, ale to se přece nikdo nemusí dozvědět….
Nakonec všichni odcházeli s úsměvem na tváři a zbytečně silným slunečným světlem třpytícím se jim v očích (protože počasí je na všechny protivné).
Myslím, že za celou třídu 7. A můžu říct, že jsme se celý den opravdu bavili.
Rachel Stojkovová
