nebo také
Co mě motivuje, proč stále ještě učím…
Mám podat informaci o celostátním kole OJČ. Osobně jsem nebyla přítomna, a tak si dovolím citovat přímého účastníka. Takto mě Tomáš Lev, dnes již úspěšně přijatý na 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, informoval o svých dojmech:
Včera jsem dorazil z ústředního kola OČj. S sebou jsem si přivezl 9. místo (z 25), a hlavně mnoho zážitků a nových přátel.
Podívali jsme se do místního želivského kláštera, Vlašimi, na kondrackou faru a horu (spíš kopec) Blaník.
Všichni účastníci byli rozdělení do čtyř pracovních skupin (PrSků – ten můj Východ se skládal z Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje), které vedli dva bývalí účastníci (Prskavky). Každý večer si jeden Prsk pro ostatní připravil krátké divadelní představení a pár her. Ve čtvrtek jsme (vy)hráli volejbalový miniturnaj.
Co se týče úkolů, postupně jsme dostali dva gramatické, dva slohové úlohy a jeden mluvní projev. Ve slohu jsme museli volně zpracovat téma Jak jsem potkal radost a Stalo se na kondracké faře (to o faře ovšem ve formě scénky – dramatu). Na přípravu projevu jsme měli tři minuty, poté jsme měli jednu minutu o zadaném tématu mluvit před komisí (Můj koníček je, ale…)
Děkuji za všechny čtyři roky, které jsem mohl i s Vámi na gymplu prožít. Budu na Vás vzpomínat celý život.
Tak asi proto…
Mgr. Pavlína Andreeová
